Cesta kolem sveta – Rozhodnuti

Od casneho mladi, ktere jsem spokojene prozival v pevne ohrazenem, socialistickem Ceskoslovensku, jsem touzil poznat  a videt svet na vlastni oci. Uz tenkrat ve mne klicilo rozhodnuti vydat se do sveta na zkusenou. Tepreve tedka, kdy uz se nezadrzitlene blizim k duchodovemu veku jsem se rozhodl, toto odhodlani promenit ve skutek. Svuj podil na tomto rozhodnuti nese zajiste take muj deda Votik, ktery mi, jiz od utleho mladi vstepoval  do hlavy uctu k historii, lidem a k zivotu vubec.

Tuto stranku zacinam psat dlouho pred tim nezli se na cestu opravdu vydam.  Zatim o sve ceste hlavne mluvim, coz ma dvoji smysl. Predevsim doufam, ze po konzultacich s kamarady (kami) se mi dostane moudrych rad na cesty. Za druhe se domnivam, ze pokud o tom budu hodne mluvit bude pro mne obtiznejsi se z toho pozdeji vyvleknout.  Zatim vsichni vice mene cti me sediny a nikdo mi (doposud) nerekl :”Zemane, ty jsi se, na stara kolena, zblaznil!”. Cestu planuji v ponekud tvrdsich podminkach, abych se mohl zdrzet na urcitem miste delsi dobu, musim pouzivat levnejsiho ubytovani a navic si cestu take planuji jako zamysleni nejenom nad svym zivotem, ale nad zivotem a svetem vubec. Moje soucasna predstava je, ze pujdu s ruksakem a obcas popojet autobusem nebo vlakem. Musim prestat spechat a spise se radovat z prostych veci ktere vidim kolem sebe (napriklad Taj Mahal a pod.).

Take se domnivam, ze bych mel vymyslet nejaky vznesenejsi cil, pro moji cestu. Neco ve smyslu tom, ze lide jsou stejni nejenom z historickeho hlediska, to jest po tisice let, ale take geograficky to jest po cele zemekouli, bez rozdilu barvy pleti, tvaru oci, ci nabozenskeho presvedceni. Nejsem si zcela jist, jak se mi podari zklubit tento pristup do me cesty kolem sveta, ostatne jeste mi zbyva nejaky cas na premysleni.

Take se omlouvam za svoji cestinu a pravopis. To neni proto, jak si nekteri lide mylne domnivaji, ze jsem za ta leta poamerictel a zapomel rodneho jazyka. Na jazyky jsem obzvlaste natvrdly a moje pisemne prace jak z cestiny tak z ruskeho jazyka kolovaly ve sborovnach pro obveseleni ucitelskeho sboru na vsech stupnich me studijni kariery. Moje profesorka na vysoke, ktera me nakonec nechala proklouznout do dalsiho rocniku se jeste dlouho budila hruzou co to spachala, nicmene psal se rok 1969 a to omluvi ledacos. Chtel bych rict, pokud citite potrebu poslete mi pripominky k me cestine ci pravopisu ja to rad opravim a doufam, ze si odnesu i nejake to pouceni. Dekuji!

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s