Maroko_29 Rabat

Rabat_02 2013 003 Rabat_02 2013 001<- Dalsi z hotelu, ktere vypadaji lepsi na fotkzch nezli ve skutecnosti.
Hotelum nebo ostatne i ostanim domum s centralnim dvorem se rika “riad”. V techto zemepisnych sirkach je to zrejme velice prakticke usporadani, domy stejneho typu jsem videl napriklad v Mexicu. Domy jsou staveny spise jako pevnost. Do ulice maji jenom malinka, zamrizovana, okenka a to az v prvnim patre.
Jak jsem jiz vcera predeslal, pri objednavani hotelu se vloudila chybycka a ja jsem, misto v Rabatu, skoncil v sousednim mestecku Sale. Mestecko jsem si vcera jakz takz prosel a nijak vyrazne mne nenadchlo. Rozhodl jsem se, ze dnes navstivim hlavni mesto Maroka – Rabat. Poptal jsem se na recepci a pani mi vysvetlila, ze je to velice jednoduche, vyjdu pred branu, tam zastavi taxik, lidi nastoupi a taxik je doveze do Rabatu na stanoviste mezimestslych taxiku. No a pri zpatecni ceste, budu tuto jednoduchou proceduru opakovat v opacnem smeru. No, zdalo se mi to dostatecne jednoduche i rozhodl jsem se, ze se o tuto akci pokusim. Vysel jsem pred branu, prijel taxik, nacpalo se do nej 6 lidi (+ ridic), na zadnim sedadle sedeli ctyri a na predni sdeadlo se “pohodlne” vmestnali dalsi dva. Ze zacatku jsem nebyl dostatecne rozhodny takze mi nekolik taxiku ujelo, lidi spechali do prace a nemeli moc casu na dohadovani s clovekem, ktery nejenom, ze neznal mistni nareci, ale v podstate ani nevedel kam chce jet. Po chvili jsem se vsak vecpal do taxiku, na nic se neptal a odevzdal se do vule Alaha. Nahore to mam asi stale dobre, neb cesta probehla vice mene v klidu a za chvili jsem byl na stanovisti cooperatvnich (nebo tak nejak) taxiku pro mezimestskou dopravu, ujistil se, ze taxiky jezdi zpatky ze stejneho stanoviste a vyrazil za krasami Rabatu. Za cestu jsem zaplatil 5 dirhamu, jako kazdy normalni pasazer, byl jsem na sebe velice hrdy.
Rabat_02 2013 085<- Tady je most, ktery oddeluje mesta, jeto foceno z Rabatu a v pozadi je videt mesto Sale. Ted bych asi mel zaradit popis mych toulek po meste, abych zachoval kontinuitu vypraveni, nicmene rozhodl jsem se, ze popisu moji zpatecni cestu, neb tu mam jeste ve velice zive pameti. Stanoviste taxiku jsem nasel bez problemu, ale co se tam delo, to me “trochu uvedlo do rozpaku”. Lide na zastavce se nejak dohodli (tohle je moje mozna naivni vysvetleni), kam chteji jet a podle toho vytvorili skupinky. Kdyz prijizdel taxik, vybehli do silnice, nacpali se do taxiku a taxik odejel do jejich kyzene destinace. Dokonce mi zastavil samostatny taxik, kdyz videl toho zoufalce co beha po ulici jako kvocna co vysedela kacata, kolem rybnika. Jenomze taxikar pozadoval za cestu 50 dirhamu, coz jsem, stale pod vlivem sveho ranniho uspechu, odmitl zaplatit. To na mne mohli zkouset, kdyz jsem byl greenhorn v Maroku, ted uz, po trech tydnech, jsem se citil jako protrely marocan. Nejdrive jsem musel vyresit dve zasadni otazky: “Kam chci vlastne jet a jak se to vyslovi?”. Odpoved, ani na jednu z techto otazek nebyla jednoducha. Pomoci mapky v pruvodci a pomoci planku, ktery jsem dostal v hotelu po prijezdu, jsem vydedukoval u ktere brany do mesta by se mel nalezat muj hotel (take jsem vedl, ze je to pomerne blizko k mori). Potom uz zbyvalo jenom najit nekoho, kdo je schopen cist latinku a nauci me jak se to vyslovuje. Zvladl jsem to jakz takz ated uz jenom zbyvalo njit skupinku, ktera jede smerem na Bad Chaafa. Mimochodem “bad” je brana a je to jedno z nejdulezitejsich slovicek, ktere jsem v Maroku potreboval. Behal (doslova) jsem od taxiku k taxiku, ptal se na cestu, vylepsoval vyslovnost, a zanedlouho jsem jiz sedel  v taxiku, ktery uhanel, se sesti pasazery, mym smerem. Kdyz jsem vypadl na sve cilove stanici, brana Bad Chaafa, a pokusil se zhluboka nadechnout, jiz na mem miste sedela dalsi babka a nezli jsem presel silnici a vyndal fotak taxik jiz uhanel k Neumetelum.
Rabat_02 2013 009Pokusil jsem se navstivit museum soucasneho umeni, jako ostatne v kazdem vetsim meste, ktere jsem navstivil a pruvodce museum (galerii) inzeroval, a to vzdy se stejnym (ne)uspechem, to jest neni otevreno, ale pracuje se na tom. Domnivam se, ze tady hraje jistou funkci nabozenska zaujatost.
Rabat_02 2013 015V archeologickem museu byly vystaveny velice pekne bronzove sochy z vykopavek z rimskeho mesta Volubilis. Take tam byly vystaveny pekne kamenne reliefy, podarilo se mi vsak vyfotografovat pouze jeden, shodou okolnosti krasny exemplar z neolitu. V museu bylo zakazano fotografovat, takze jsem si davel dobry pozor, lec nejak me pan hlidac vyhmatnul (zrejme tam maji kamery) nezli jsem stacil udelat dalsi fotku uz tam  byl a naznacoval mi, dosti drsnym zpusobem, co by se mohlo stat s moji kamerou, kdybych s focenim neprestal a na moje velice dobre vymluvy, ze nerozumim arabsky ani francousky nebral prazadneho ohledu.
Rabat_02 2013 010Take jsem navstivil velkou, patecni, mesitu v hlavnim meste. Tedy navstivil je silne slovo, postal prede dvermi a udelal par fotek. Ostatne zatim zadna mesita, kerou jsem videl a videl jsem jich hodne, se nemuze srovnavat s tou v Cordobe. To, patecni, ma svuj vyznam, neb v patek jsou nejdulezitejsi muslimske modlitby a kazdy muslim by se jich mel zucastnit. Dokonce si mi jeden borec posteskl, ze nekteri muslimove to denni modleni berou velice laxne a zucasnuji se pouze patecnich modliteb. Ubezpecil jsem ho, ze urcite, pokud se vubec dostanou do nebe, budou mit poze jednu, maximalne dve panny, a jeste hasterive.
Rabat_02 2013 033Almohadove, kdyz se dostali k moci, tak chteli vystavet velikou mesitu, ale sultan Jakub al-Mansur zemrel jeste pred dokoncenim a tak se stalo, ze minaret dosahuje poze 44 m a ne planovanych 60. Kazdopadne je to krasna a impozantni stavba vypinajici se na ostrohu nad rekou Bou Regreg. Dilo zkazy ukoncilo zemetreseni v roce 1755 a tak z cele mesity zbyva jenom les sloupu. Me osobne se to velice libilo, byla videt ta velikost (rozloha), bylo to vzdusne a prijemne na pohled, skoro to melo vznesenost reckeho chramu.
Rabat_02 2013 061 Rabat_02 2013 066Na stejnem prostranstvi jako minaret se nachazi Mausoleum Muhammeda V. V mausoleu jsou pochovani posledni kralove, po rozpadu Fracouzko-Spanelskeho Rabat_02 2013 055 Rabat_02 2013 050potektoratu. Je zde pochovan dedecek soucasnho krale Muhammeda VI (1999 – ) Muhammad V (1957 – 1961) a jeho otec Hassan II (1961 – 1999).

 

Rabat_02 2013 066 Rabat_02 2013 061
Rabat_02 2013 050 Rabat_02 2013 027 Rabat_02 2013 007

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s